Je pomsta opravdu sladká?
Občas jsem trávila čas přemýšlením, co bych dělala, kdyby mi někdo něco provedl. Jestli bych si někde sehnala pistoli a zabila ho. Ta představa se mi zdála hrozná. Co ho jen zneškodnit, kopnout na správné místo? Naučit se bojové umění a pak mu to jednou ranou natřít... Když jsem se večer vracela ze zkoušek pěveckého sboru, trošku jsem se bála, že se ze stínu vynoří úchylák a roztáhne kabát, jak se šuškalo ve škole. Nic se nestalo, tak jsem se bát přestala. Kdo by se v totalitním Československu zabýval tím, že někdo vyskočí za rohem? Když je tolik zábavnějších věcí, o kterých může malá holka přemýšlet? Například jak zmizet před imperialistickou atomovou bombou... :-)
Pak jsem studovala žurnalistiku a postupně pronikala do toho, jak novinář lavíruje, aby zjistil to, co potřebuje, a přitom napsal něco, co aspoň on považuje za objektivní a vyvážené. Uvědomovala jsem si sílu veřejně řečeného slova - jak mocná zbraň to může být. A jak slouží k pomstě.
V té době jsme s přítelem propadli paraglidingu. Přihlásili jsme se na kurs k mladému chlapíkovi z Moravy, protože jeho kurs byl nejlevnější. Brzy jsme zjistili, že je to trochu šílenec, sám už měl zlomené nejméně dva obratle poté, co přistál na skále a náhlý poryv větru ho z té skály shodil. Nenechali jsme se odradit. Vrhnout se do vzduchu bylo příliš lákavé.
Šlo to skvěle. Začínalo se na Slovensku. Na podzim na Stolové hoře na Pálavě. Pak jsme jeli do Slovinska. Tam nastal první kiks. Přítel si při startu narazil čéšku a zlomil si ji. Zbytek pobytu tiše trpěl a pojídal brufeny. Nebyl na něj hezký pohled, ale pomoci jsem mu neuměla. Po několika měsících se oklepal a jelo se dál.
Na podzim jsme dostali nabídku jet do severní Itálie. Bylo to nejkrásnější létání, jaké jsem zažila. Ale také poslední. Přítel si při přistání narazil páteř. U lékaře na ambulanci lhal, protože cestovní pojištění se nevztahovalo na extrémní sporty. Italský lékař nepřišel na to, že jde o páteř, věřil příteli, že je to obražená ledvina. Proto se nepokusil o zafixování páteře. Dva dny jsem se musela dívat, jak přítel strašně trpí bolestí, a opět jsem mu nemohla nijak pomoct. Oba jsme pak měli vztek na organizátora, že nám nedal chrániče páteře, protože pak by se tohle stát nemuselo.
Uvažovala jsem o tom, že někde zveřejním, co se stalo, abych varovala ostatní před nezodpovědným lektorem paraglidingu. Surfovala jsem padáčkářskými weby, uvažovala, kam to pošlu... A pak jsem to nechala plavat. Co když ublížím jeho rodině? Má ženu a malé dítě, říkala jsem si. Vztek vychladl a nechtěla jsem ho dál rozdmýchávat. Zbyla jen lítost, že jsme nezískali pilotní průkaz a nemůžeme zkoušet létat jinde a sami. A několik týdnů snů, ve kterých jsem se ještě prolétla.
Taky jsem měla připravený varovný dopis majiteli bytu, který se nechoval moc dobře k mé mamce v podnájmu. Neposlala jsem ho. Je to zbabělost? Pro někoho ano. Já jsem přesvědčena, že to bylo správné rozhodnutí. Pokud člověk nechce trpět stupňujícím se sporem, nesmí zažehnout první jiskru.
První krok je nejdůležitější a může přehodit životní výhybku úplně jiným směrem. Může dokonce život úplně pokazit. Já jsem se mnohokrát rozhodla nevěnovat energii pomstě. Časem už ani myšlenkám na pomstu. Hodila jsem to za hlavu a ulevilo se mi.
Je to ze začátku těžké. Občas jsem se rozčílila, když jsem měla dojem, že mi někdo ubližuje. Většinou to byly malichernosti. Každá další hádka ve mě ale zanechávala tak hořkou pachuť, že jsem si zpětně říkala: Proč to vlastně dělám, když mě to netěší? Pomsta nebyla sladká, naopak - čím dál víc hořkla na jazyku. I v srdci.
Ztratila jsem kvůli svému hněvu několik přátel. Netrápím se ani tak tím, že se oni naštvali na mě - to je v jejich hlavě. Mnohem víc mi vadí, že já jsem se neovládla. Každý přece intuitivně chápe, že ten, kdo dovede ovládnout své emoce, je pánem situace. Koneckonců bývá to tak i ve filmech - kdo se ovládá, je vždy ten, kdo působí moudře a důstojně.
Jak říká jeden z nejmoudřejších lidí historie Lao´c: "Kdo přemáhá sebe, je mocný."
Iva Nachtmannová
Opravňuje člověka strach, aby zabíjel?
Nedávná smrt amerického misionáře z rukou domorodců na ostrově by kolem mne prošla bez povšimnutí, kdyby na ni neupozornila jedna moje kamarádka. Její reakce mě zarazila, protože vyzněla ve smyslu: patří mu to.
Iva Nachtmannová
Od mementa drog k otázce štěstí
Čirou náhodu jsem se dostala ke knížce svým způsobem staré, ale přesto stále aktuální, neboť je to knížka o drogách. Memento od Radka Johna, můj syn ji má jako povinnou četbu. A díky ní přišla inspirace na tento blog.
Iva Nachtmannová
Obhajoba cestování aneb neseďte doma, svět je úžasný
Když jsem byla ještě holčička školou povinná, četla jsem si kdesi o Babylonu a zmatení jazyků. Myslím, že to byla ilustrovaná bible pro děti, kterou jsem našla v knihovně u své babičky. Byl to pro mě velký námět k přemýšlení.
Iva Nachtmannová
A máte elektřinu 24/7?
Když cestujete sami, má to jednu velkou výhodu. Hledáte někoho, s kým byste dali řeč. A přímo ideální místo na takovou konverzaci je letadlo.
Iva Nachtmannová
Jak jsem prožila minutu s Jeho Svatostí
Je to už několik týdnů zpátky, ale pořád mě to naplňuje krásným pocitem. Jeho Svatost Dalajláma mě chvíli držel za ruku. Možná půl minuty, možná minutu. Hodně to pro mě znamená.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Prodej bytu (1+1 34 m2), ul. V Pitkovičkách, Praha - Pitkovice
V Pitkovičkách, Praha 10 - Pitkovice
4 250 000 Kč
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1201x
Miluji krásu: krásné krajiny, architekturu, krásné lidi - muže i ženy - jak navenek, tak uvnitř. Bez ohledu na barvu pleti či náboženské vyznání.
Ráda fotografuji, fotografie lze nalézt na Instagramu:
https://www.instagram.com/iva_nach/