Iva Nachtmannová
Miluji krásu: krásné krajiny, architekturu, krásné lidi - muže i ženy - jak navenek, tak uvnitř. Bez ohledu na barvu pleti či náboženské vyznání.
Ráda fotografuji, fotografie lze nalézt na Instagramu:
https://www.instagram.com/iva_nach/
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1201x
Seznam rubrik
Oblíbené knihy
Oblíbené blogy
Co právě poslouchám
Iva Nachtmannová
Masochismus, bulvár a proč mi bušilo srdce
Nikdy jsem moc nechápala lidi, co čtou bulvár. Proč se starat o to, jak žije ta nebo ta zpěvačka či herec, proč být zvědavý na jejich soukromí, když je to jejich život? Raději budu žít svůj život tak, aby byl stejně zajímavý nebo ještě zajímavější než jejich. Připadá mi, že bulvár vyvolává ve čtenářích samé nízké emoce: touhu po bohatství, závist, hněv. Přesto mě zvláštním způsobem vzrušuje dívat se lidem přes rameno a číst palcové titulky. Proč?
Iva Nachtmannová
Tohle je moje, moje, moje televize!
Je zajímavé, jak je dnešní doba plná tohoto přivlastňovacího zájmena. Číhá na nás všude - z billboardů, z televizních reklam, používáme jej velice často. A tak si různé věci mentálně přivlastňujeme. Dokonce jsme schopni si přivlastňovat celé instituce - například Českou televizi. Jako právě nedávno.
Iva Nachtmannová
Můj první byznys aneb jak potkat dobro světa
Když jsem si nedávno postěžovala tátovi, že lidé na ulici nechtějí přispívat na charitu a potkávám samé náfuky, snažil se mě přesvědčit, že si to jen namlouvám. "Musíš věřit v dobro světa," povzbuzoval mě se svým laskavým úsměvem. Je to silná věta. Stále jsem si ji opakovala, ale přesto mi lidé s povýšeným výrazem uhýbali z cesty. Před třemi dny se mi ale "dobro světa" - nebo dobro lidskosti? - podařilo znovu objevit. Na jednom hudebním festivalu.
Iva Nachtmannová
Den Řešič aneb Co by pomohlo světu
Občas to tak mám. Nemám třeba chvíli nic důležitého na práci, jsem na procházce nebo výletě s dětmi, tak řeším - s nadsázkou řečeno - spásu světa. Přemýšlím si bez jakéhokoli omezení, co by se v mém okolí a ve světě dalo zlepšit, aby byli všichni lidé spokojenější a stále si nestěžovali. Je totiž poněkud únavné stále poslouchat z různých stran stížnosti na různé věci.
Iva Nachtmannová
Invaze neodbytného altruismu
"Vemte si to, pani, já vám to dám, máte tak hezký šaty..." S těmito slovy mi strká pod nos krabičku s nápisem Diableu a ilustrací zlatých barokních andělíčků. Jsme na Andělu. Slečna má na tričku z flitrů vyšitý nápis Love Me. Velmi mladá a hezká cikánka. Že by neodbytná altruistka?
Iva Nachtmannová
Vždyveselí smutní klauni vás zdraví
Nebyl to špatný gympl, kam jsem chodila. Skvělí učitelé - až na pár výjimek, ale daly se vydržet - a hlavně dobrý ředitel. Ještě pořád má prý dobrou pověst. Ten gympl. Takže nejspíš i ředitel, protože dobrý šéf je požehnáním pro firmu. Ale řeč by měla být o humoru "za každou cenu".
Iva Nachtmannová
Prchavé pocity štěstí - kolik jich máte?
"A proč se na to ptáte?" Řekl číšník v mé oblíbené restauraci, když jsem se ho po několika návštěvách a navázání téměř důvěrného vztahu zeptala. "Dělám si takový malý sociologický průzkum," zalhala jsem. "Hm. To bych se musel zamyslet." A odešel. Musela jsem ho trošku rozhodit, protože se mi pak už zbytek večera vyhýbal.
Iva Nachtmannová
Námět na hollywoodský akční trhák
Právě jsem dávala ohřát mléko na kakao k snídani pro syna, když mě napadl námět na akční film. To se mi občas stává, že mě napadají věci, které vůbec nesouvisejí s aktuální činností. Pak připaluju mléko, padají mi věci z ruky, a tak podobně. Ale tenhle nápad stálo za to rozvíjet.
Iva Nachtmannová
Tygrovaná paní mi zachránila kůži
Jezdím načerno. Je mi jasné, že to není správné a legální. Ospravedlňuji si to tím, že mám vysoký nájem - což je pravda - a musím šetřit na důležitější věci. Třeba hudbu, oblečení a kino.
Iva Nachtmannová
Přišla jsem pozdě do práce. Kvůli chybám v matrixu
Všichni občas přijdeme do práce pozdě. Někdo zaspí, jiný se zasekne v zácpě, a tak dále. Taky se mi to stává, když mě nedonutí vnější okolnosti – třeba nutnost odvést dítě do školky. Proto trochu závidím moderátorům mého oblíbeného Radia 1. Když se opozdí, posluchačů se to nijak nedotkne, leda jejich předchůdce. I tak má většina z těchto opozdilců tendenci se posluchačům omluvit a vysvětlit, proč zpoždění "nastalo".
Iva Nachtmannová
Co udělají s holkou tři centimetry nad zemí
Říkalo se jim kačenky. Jednoduché bílé sandále na klínku se daly koupit ve státních obchodech, kde vládl monopol Svitu Gottwaldov. Vyhlížela jsem si je ve výloze dlouho a trvalo týdny, než jsem mamku uprosila. Ale povedlo se, koupila mi je. Poprvé jsem je obula pro slavnostní příležitost - pietní akt za oběti 2. světové války v Terezíně 9. května. Bylo mi třináct.
Iva Nachtmannová
Co má společného muslim a autista?
Někde jsem si přečetla, že ortodoxní muslimové se vůbec nedívají ženě do očí, aby se jim náhodou nestalo, že by je ta žena svedla. Připadalo mi to jako hodně ujetá logika, protože ke svedení jsou přece vždycky potřeba dva lidé. A svádět všechno na ženy, že ony můžou za můj sexuální apetit, to je dost laciné, ne?
Iva Nachtmannová
Jak mi zazpívala Magdalena Kožená
Miluji kouzelné náhody. Jinak se to nedá nazvat. Tohle se mi opravdu stalo. Bylo to v prosinci. Šla jsem na tiskovou konferenci o Národním divadle a o tom, jak se hlásí k ekologii a mění svou budovu, aby tolik neplýtvala energií. Zajímavé téma, přinejmenším pro člověka, který píše o architektuře a k ekologii má blízko díky minulému působišti.
Iva Nachtmannová
Strach z atomových hřibů
Byly všude. Za výlohami obchodů, úřadů, na nástěnkách národních výborů a JZD. Černé siluety atomových bomb. Přeškrtnuté a vedle nich nápis NE! Vedle se obvykle skvěla silueta bílé holubice se snítkou v zobáku. Mírová propaganda. Dospělí je moc nevnímali. Já byla malá citlivá holčička a černé bomby mě strašily.
| předchozí | 1 2 | další |
