Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rihanno, prosím, už neplač!

Je sice březen, ale já bych ráda napsala o tom, o čem jsem přemýšlela v lednu - poté, co jsem si koupila časopis Marie Claire. Doba napsání podle mě není tak důležitá, koneckonců téma bude relativita času :-) Ke koupi mě nalákal rozhovor se zpěvačkou Rihannou, kterou mám ráda. A co vlastně řekla Rihanna tak důležitého, že mě to inspirovalo k napsání blogu? Nejde o to, co řekla, ale co udělala - rozplakala se.

Rihanna je známá nejen skvělou popovou muzikou, kterou produkuje, ale taky tím, že ji její přítel bil. Mlátil ji tak, že od něj odešla. Za to, že ho Rihanna opustila a zveřejnila, že ji mlátil, se jí ještě pomstil. Dodal bulváru její "nahaté" fotky. Bylo to drsné chování a Rihanny je mi proto moc líto - stejně jako každé ženy, kterou si její přítel nebo manžel dovolí bít.

Když jsem rozhovor četla, říkala jsem si: to je strašné, je to už tři roky a chudinka Rihanna se rozpláče, když o tom tématu musí mluvit. Zároveň tvrdí, že už se s tím vypořádala. Proč? Jsou to silné emoce - tak obrovská jizva na srdci, že se ani po třech letech nezacelila. V mysli Rihanny je stále přítomná. Proto mluvím o relativitě času. Když o své bolesti musíme opakovaně mluvit, prožitky se vracejí a ožívají. Jsou tedy minulé a přítomné zároveň. V naší mysli.

Proč se ale některým z nás bolest vrací a některým ne? Na čem přitom záleží? Řekla bych, že záleží na otevřenosti. Někdo si řekne - nemá cenu to tajit, nic by se tím nevyřešilo. Rihanna k tomu přistupuje otevřeně, ačkoliv její otevřenost jí způsobuje utrpení. Ale přesto má můj obdiv, že je ochotná "nést kůži na trh".

Někdo se svěří jen nejlepšímu příteli. Část lidí jde za psychologem. Velká část lidí se však rozhodne, že zapomene a opravdu zapomene - když se jich zeptáte, s vážnou tváří vám řeknou, že o tom nic nevědí. Zatlučou to pod poklop někam do podvědomí.

Čas od času se bolest znovu vynoří. Když sleduje film, v němž se odehrává to samé, co se stalo jemu. Nebo ve velké opilosti. Ve snu. Nebo v době, kdy prožívá jinou velkou bolest. Například mu zemře někdo blízký. Srdce se ozve a bolí a bolí.

Leckdy se bolest promění v nemoc. Dokonce se říká, že někdo zemřel žalem. Já věřím, že je to možné. Sama jsem z truchlení po smrti druhé babičky měla několik dní horečky a následně zánět středního ucha. Což samozřejmě není možná tak nepříjemné jako zemřít, ale v tu chvíli, kdy vás to bolí, hluboké existenciální problémy neřešíte :-)

Rihanna z těchto bolestných prožitkům vytvořila album Rated R, které je podle mě hodně silné. Cítím z něj jak bolest, tak násilí. Pro někoho je možná těžko stravitelné. Ale je populární, což znamená, že lidé tyto emoce chtějí prožívat s ní. Svou bolest Rihanna přetavila do umění, což je vlastně skvělé.

Jsou ale horší případy a bohužel mám tak trochu pocit, že na světě jich je  mnohem víc. Ráda bych se mýlila.

Lidé, kteří utrpěli bolest od svých partnerů, ji sice zasunou někam hluboko, ale poté ji způsobí někomu jinému. Často je to právě další partner. Anebo trpěli ponižováním a týráním v dětství. Vůbec se s tím vnitřně nevypořádají a pak to samé opakují na svých dětech. To je strašně smutné.

Co s tím? To kdybych věděla, tak asi dostanu Nobelovu cenu nebo něco takového. :-) Myslím, že globálně se s tím nic udělat nedá. Ale pokud se s násilím na bližních setkáme, měli bychom pomoci obětem. Zejména pokud k nám mají důvěru - jsou to naši přátelé, příbuzní. Aby věděli, že v tom nejsou sami. A že svět není jen plný násilí a zla. Protože jakmile člověk tímhle způsobem začne vidět svět a stále se v takovém názoru utvrzuje, nemůže dopadnout dobře ani on sám, ani náš svět.

A doufám, že někdo pomůže i Rihanně, aby už neměla důvod plakat... Třeba to bude její nový přítel. Moc jí držím palce.

Autor: Iva Nachtmannová | pondělí 21.3.2011 0:00 | karma článku: 11,25 | přečteno: 1650x
  • Další články autora

Iva Nachtmannová

Opravňuje člověka strach, aby zabíjel?

Nedávná smrt amerického misionáře z rukou domorodců na ostrově by kolem mne prošla bez povšimnutí, kdyby na ni neupozornila jedna moje kamarádka. Její reakce mě zarazila, protože vyzněla ve smyslu: patří mu to.

29.11.2018 v 0:00 | Karma: 5,87 | Přečteno: 159x | Diskuse| Hyde park

Iva Nachtmannová

Od mementa drog k otázce štěstí

Čirou náhodu jsem se dostala ke knížce svým způsobem staré, ale přesto stále aktuální, neboť je to knížka o drogách. Memento od Radka Johna, můj syn ji má jako povinnou četbu. A díky ní přišla inspirace na tento blog.

15.6.2018 v 17:56 | Karma: 8,71 | Přečteno: 189x | Kultura

Iva Nachtmannová

Obhajoba cestování aneb neseďte doma, svět je úžasný

Když jsem byla ještě holčička školou povinná, četla jsem si kdesi o Babylonu a zmatení jazyků. Myslím, že to byla ilustrovaná bible pro děti, kterou jsem našla v knihovně u své babičky. Byl to pro mě velký námět k přemýšlení.

7.6.2017 v 12:25 | Karma: 11,08 | Přečteno: 370x | Diskuse| Cestování

Iva Nachtmannová

A máte elektřinu 24/7?

Když cestujete sami, má to jednu velkou výhodu. Hledáte někoho, s kým byste dali řeč. A přímo ideální místo na takovou konverzaci je letadlo.

2.1.2017 v 13:02 | Karma: 12,48 | Přečteno: 681x | Diskuse| Cestování

Iva Nachtmannová

Jak jsem prožila minutu s Jeho Svatostí

Je to už několik týdnů zpátky, ale pořád mě to naplňuje krásným pocitem. Jeho Svatost Dalajláma mě chvíli držel za ruku. Možná půl minuty, možná minutu. Hodně to pro mě znamená.

7.12.2016 v 9:37 | Karma: 13,00 | Přečteno: 408x | Společnost

Iva Nachtmannová

O zimním příběhu a touze splnit poslání

Při nedávné cestě do Mnichova jsem v autobuse viděla nádherný film "Zimní příběh". Nerada bych, aby to vyznělo jako skrytá reklama, ale miluju cesty se Student Agency, jelikož nemám televizi a vidět film je pro mě vzácnost. "Zimní příběh" je film o tragické lásce na smrt nemocné dívky a zloděje, který zapletl s démonem. A mnohem víc je o poslání, které každý z nás na zemi má, a které někteří hledají...a někteří o něm ještě nevědí.

16.3.2015 v 18:02 | Karma: 6,71 | Přečteno: 314x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Sbohem, Shaune!

"Mami, že s ním dojdeš k veterináři?" byla věta, kterou jsem slyšela od svého synka asi před měsícem. "Jasně, to víš že jo." Neprozřetelně jsem slíbila něco, co jsem nezvládla splnit. Křeček Shaun, kterého jsem koupila pro dceru, totiž nevypadal dobře. Pod čumáčkem se mu udělala bulka a zvětšovala se. Já jsem ale návštěvu lékaře odkládala, buď proto, že jsem byla v práci nebo unavená po práci... Nepřipouštěla jsem si, že by to bylo tak vážné. Řeknete si možná: to je toho, křeček. Ale byl to člen rodiny, dceřin mazlíček. Byl s námi i na dovolené.

15.5.2013 v 16:16 | Karma: 13,51 | Přečteno: 543x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Jak jsme se potkali se strachem (a pomohli malinké Romce)

Zrovna jsme se s přítelem vraceli z návštěvy mojí maminky. Moc příjemné letní odpoledne na zahrádce v kolonii, s červeným borščem servírovaným pod jabloní, se záhonky krásných zahradních květin a barevnou zeleninou všude kolem. Maminka bydlí v Teplicích. Odtamtud nejezdí moc často přímý vlak, proto se musí přestupovat v Ústí nad Labem. A tam, ve vlaku do Ústí, jsme ji potkali. Drobnou Romku se dvěma dětmi, která se chovala...tak trochu divně.

5.10.2012 v 20:00 | Karma: 16,65 | Přečteno: 1778x | Diskuse| Společnost

Iva Nachtmannová

Ach, ty naše strašné koncepty!

Napadlo mě to, když jsem dnes jela autobusem MHD s dětmi do školy. Na jedné stanici vystupovali dva roztomilí "blázínci" - takoví ti lidé, co už když se narodili, neměli všech pět pohromadě. Lékař by je nejspíš ohodnotil termínem Downův syndrom, ale to není podstatné. Byl to kluk a holka, a když vystupovali, chlapec řekl řidiči: "Tak děkujeme a nashledanou."

25.4.2012 v 12:00 | Karma: 15,29 | Přečteno: 1286x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Co všechno může odstartovat jedna hádka

Cestou z práce jsem se pohádala s jednou kolegyní. Přiznávám, že jsem se neovládla, což považuji za selhání. Jakožto praktikujícímu adeptovi dzogčhenu (esence buddhistických nauk) by se mi tohle stávat nemělo. Kolegyně teskným hlasem prohlásila, že by si ráda někdy zašla na mši. A já na to: "To je zbytečné. Křesťanství je dualismus. Tam je Bůh, který je mimo tebe a žádáš ho o pomoc. Ne Bůh, který je uvnitř tebe."

4.3.2012 v 10:00 | Karma: 9,85 | Přečteno: 1419x | Osobní

Iva Nachtmannová

Smutek není v kurzu. Jsi sentimentální - jsi out

Napadlo mě to včera při italštině. Náš učitel se vrátil k písničce, kterou jsem přinesla na hodinu a kterou nazpíval Tiziano Ferro. Jmenuje se "Il regalo più grande" – Největší dárek. Je to popová písnička s melodií i textem, které mě chytly za srdce. Některé mé kolegyně z kurzu však prohlásily, že se jim nelíbí. Je prý "sentimentální" a "hloupá" – dokonce hloupá "jako všechny písničky o lásce".

8.11.2011 v 13:00 | Karma: 12,91 | Přečteno: 906x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Proč být vegetarián aneb co oči nevidí, to srdce nebolí?

Nechci tvrdit, že jsem vegetarián neustále. Anebo že jsem bůhvíjaký milovník zvířat. Nemám plný byt zvířat a radši je pozoruji z příjemné vzdálenosti v přírodě, případně s dětmi v ZOO. Když vidím pavouka, ječím a okamžitě se snažím ho vynést z bytu :-) Ráda bych jen podala argumenty, proč by bylo lepší, abychom omezili maso v našem jídelníčku na minimum, případně ho vynechali úplně.

26.9.2011 v 12:00 | Karma: 11,54 | Přečteno: 1426x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Iva Nachtmannová

Víte, co je interpretační bůček? Ne? Tak si zajeďte do Krkonoš!

To je termín, který si vymyslel horský vůdce z Krkonošského národního parku Michal Skalka. Poznala jsem ho před šesti lety na Rýchorské boudě v ekologicky laděném programu pro rodiče s dětmi. Zaujalo mě, jak si rozumí s dětmi i dospělými. Je zřejmé, že svou práci má ze srdce rád a stejně tak i Krkonoše. Už jen potkat člověka, který svou práci má rád, je dnes vzácné. Lidé berou práci spíš jako prostředek, jak vydělat peníze. Mají pocit, že žijí jen o víkendech. Když narazíte na opak, který je ke všemu ještě vtipný, skromný a na posluchačích mu záleží, je to skvělá kombinace vlastností pro práci s lidmi.

12.9.2011 v 10:00 | Karma: 9,45 | Přečteno: 1256x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Iva Nachtmannová

Opravdu je čistota půl zdraví?

Jsme civilizace posedlá hygienou. Naše posedlost se soustředí zejména na stravování. Jsme vystrašení zprávami z médií o různých zkažených masech, co si lidé koupili a pak dostali průjem, horečku nebo vyrážku. Téměř nikdo se nepídí po tom, proč z padesáti lidí, kteří si koupili to "zkažené" maso, mělo problémy jen pět nebo deset. Nebo proč ze sta dětí ve školce dostanou spálu jen dvě - přitom je to nemoc, kterou je považována za nesmírně nakažlivou. Použije se zaklínadlo zvané imunita.

26.5.2011 v 22:00 | Karma: 19,11 | Přečteno: 1731x | Diskuse| Společnost

Iva Nachtmannová

Heslo dneška: paření, sport, relaxace

„Co budeš dělat o víkendu?“ Běžná otázka, kterou si lidé navzájem pokládají. Očekávají odpověď typu: jedu na výlet, na festival, do divadla, do kina, do hospody atd. Nikdo nečeká odpověď: „Nic, jen tak budu“ nebo „budu dělat to, co je nezbytné; budu se starat o děti, babičku, dědečka.“ Příkazem doby je někam vyrazit nebo se povyrazit, něco „zažít“. Jakoby v těch pěti dnech mezitím člověk vůbec nežil a probral se k životu až v pátek odpoledne :-)

20.4.2011 v 0:00 | Karma: 13,09 | Přečteno: 1438x | Společnost

Iva Nachtmannová

Každý ví, co je život – jen ho umět žít

Jako dítě jsem milovala čtení. Maminka neměla na čtení moc času a navíc ji to ani nebavilo. Ale když byla se mnou doma na mateřské, kupovala si jeden módní časopis v takovém zvláštním úzkém formátu. Když jsem povyrostla, zaujaly mě různé citáty filosofů, které si mamka z časopisu vystříhala. Líbilo se mi, jak jsou stručné a přitom trefné. Moje teta si zase do kadisbloku dávala různá lidová moudra. To mě taky fascinovalo. Všechny lidi, nejen filozofy, baví definovat život. Úplně se v tom vyžívají. Každý může mít svým způsobem pravdu. Co všechno je ́život ́?

15.3.2011 v 0:00 | Karma: 9,52 | Přečteno: 1577x | Diskuse| Kultura

Iva Nachtmannová

Jak se z příšerné intelektuálky stala žena - a člověk

Kdysi jsem si myslela, že časopisy pro ženy jsou hloupé. Zhlédla jsem se v "androšské" image, černá mikina, dlouhý kabát, děravé ponožky. Prostě intelektuálka. Pohrdala jsem vším, co souviselo se ženstvím. Hlavně ženy jsem "nemusela" (kromě asi tří kamarádek). Připadalo mi, že se od nich nemůžu dozvědět nic, o čem by se dalo přemýšlet. Četla jsem jen knížky z Odeonu, Volvox Globatoru nebo Arga, jiné nebyly "košer". Čtení komiksů mi připadalo pod kulturní úroveň. Prostě - děs běs :-)

28.1.2011 v 0:00 | Karma: 15,62 | Přečteno: 1612x | Diskuse| Kultura

Iva Nachtmannová

20 let od Pouštní bouře a síla zbožných přání

Rodiče si často stěžují, že mají na děti málo času. Já mám spíš pocit, že mám na děti času až moc. Nevím, jak ho s nimi naplnit, aby nás to bavilo všechny. Často skončíme u DVD. Teď ́sjíždíme ́ film Alenka v říši divů. V jedné scéně před vyvrcholením filmu připravuje bílá královna pro Alenku kouzelný nápoj Pilschaver, aby Alenka nabyla opět svou správnou velikost. Hází do kotlíku nechutné ingredience a popisuje: „Urina masařek, tři groše z umrlcovy kapsy, vycucané prsty, dvě lžičky zbožného přání...“ Roztomilé, ne?

14.1.2011 v 14:00 | Karma: 7,46 | Přečteno: 947x | Diskuse| Politika

Iva Nachtmannová

Je pomsta opravdu sladká?

"Pomsta bude sladká," řekne s poťouchlým úsměškem gangster, zatímco s kvílením pneumatik odjíždí ze scény, aby se v dalším obrazu vrátil a protivníka prostřílel skrz naskrz. Nejlépe ve vaně či v posteli, kde je ́provinilec ́ beze zbraně a možnosti se bránit, čímž je totálně ponížen. Filmový hrdina je spokojen a své definitivní vítězství jaksepatří zapije. Ke konci je obvykle také zabit :-) V dětství jsem si myslela, že život je přesně takový, jako ve filmech a pomsta je nutnost. Jinak si člověk nevybojuje své místo na slunci.

29.12.2010 v 17:44 | Karma: 9,80 | Přečteno: 1239x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Kouzelný Aidy, školní autobus a jiná realita

Dostala jsem kopačky. Bylo mi sedmnáct. Nebylo to poprvé. Jenže nejsou kopačky jako kopačky. Tyhle byly rychlé a kruté. Byla jsem zamilovaná až po uši. Potkali jsme se na pařbě jednoho šíleně horkého červencového večera a ještě tu noc jsem se do toho zřítila (spíš k ránu). Úplná zběsilost v srdci. Byl tak živočišný! Na zádech měl vytetovaného orla a na lopatkách srst. Nejspíš tygří...

10.11.2010 v 0:00 | Karma: 8,26 | Přečteno: 1003x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 39
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1201x
Jsem romantická žena, která se nerada nudí a má nutkavou potřebu stále objevovat něco nového a učit se novým věcem.
Miluji krásu: krásné krajiny, architekturu, krásné lidi - muže i ženy - jak navenek, tak uvnitř. Bez ohledu na barvu pleti či náboženské vyznání.

 

Ráda fotografuji, fotografie lze nalézt na Instagramu: 
https://www.instagram.com/iva_nach/